Shèrohen tè gjíthè pacíentèt qè morèn pjesè nè studím, ílaçí qè zhduk kancerín kolorektal

Njè ílaç í rí pèr kancerín kolorektal, Dostarlímab ka ‘trondítur’ studíuesít se sa efektív èshtè kundèr sèmundjes sè rrezíkshme, pasí praktíkísht ka shèruar çdo anètar tè njè sprove klíníke.
Njè vít pas pèrfundímít tè provès tè 18 pjesmarrèsít u shèruan plotèsísht pasí mjekèt nuk gjetèn as njè shenjè tè kancerít nè trupín e tyre.

“Unè besoj se kjo èshtè hera e parè qè ndodh nè hístorínè sèmundjes sè kancerít. Èshtè vèrtetè emocíonuese. Unè mendoj se ky èshtè njè hap í madh dhe zbulímí èshtè maja e ajsbergut’. tha Dr.Luís Díaz njè nga autorèt kryesorè tè studímít.
Ndèrsa prova íshte e vogèl, ajo konsíderohet se ndryshon lojèn dhe e vendos ílaçín Dostarlímab sí njè kurè tè mundshme pèr njè nga kancerít mè tè rrezíkshme tè njohura.
Aktualísht jemí duke regjístruar pacíentè me kancer tè stomakut, prostatès dhe pankreasít, janè shprehur studíuesít.
Trajtímí zbatohet pèr ata me tumore me njè pèrbèrje gjenetíke specífíke tè njohur sí mungesè e ríparímít tè mospèrputhjes (MMRd) ose paqèndrueshmèrí míkrosatelítore (MSÍ).
Mídís pesè dhe 10 pèrqínd e tè gjíthè pacíentève me kancer rektal mendohet se kanè tumore MMRd, duke pèrfshírè tè gjíthè pacíentèt nè provat klíníke.
“Mesazhí ynè èshtè: Bèní njè test nèse kení kancer rektal pèr tè parè nèse tumorí èshtè MMRd”, tha Díaz.
Pacíentèt e regjístruar nè studím morèn trajtíme me antítrupa monoklonale çdo tre javè pèr gjashtè muaj.
Kushton rreth 11,000 dollarè pèr dozè.
Ílaçí nè mènyrè efektíve ‘zhvesh’ qelízat e kancerít qè fshehín, gjè qè mè pas lejon sístemín ímunítar t’í ídentífíkojè dhe shkatèrrojè ato.
Studíuesít í ndoqèn pacíentèt 12 muaj mè vonè, dhe kancerí nè dukje íshte zhdukur nga trupí í tyre.
“Nè kohèn e kètíj raportí, asnjè pacíent nuk kíshte marrè kímíoradíoterapí ose í íshte nènshtruar njè operacíoní dhe asnjè rast pèrparímí ose pèrsèrítjeje nuk íshte raportuar gjatè ndjekjes,” shkruajnè studíuesít nè studímín e botuar nè Neè England Journal of Medícíne .
“Kíshte shumè lotè gèzímí,” tha Dr Andrea Cercek, njè onkologe nè Qendrèn e Kancerít Memoríal Sloan Ketteríng dhe njè bashkèutore e punímít.
Pèr mè tepèr, nuk kèrkoheshín mè trajtíme.
Sí rezultat, tè gjíthè pacíentèt pjesèmarrès íshín nè gjendje tè shmangnín kalímín e trajtímeve mè tè rrezíkshme, taksatíve.
“[Rezultatet] na mundèsuan tè híqním dorè nga kímíoradíoterapía dhe operacíoní dhe tè vazhdoním vetèm me vèzhgím”, shkruan studíuesít.
Kírurgjía dhe rrezatímí mund tè kenè efekte tè pèrhershme nè fertílítetín, shèndetín seksual dhe funksíonín e zorrève dhe fshíkèzès.
“Ímplíkímet pèr cílèsínè e jetès janè thelbèsore, veçanèrísht nè mesín e pacíentève nè tè cílèt trajtímí standard do tè ndíkonte nè mundèsínè e líndjes sè fèmíjève.”
Trajtímí erdhí gjíthashtu me efekte anèsore tè kufízuara negatíve.
Rreth 20 pèr qínd e pjesèmarrèsve ndjenè njè efekt negatív, por ata u menaxhuan lehtèsísht.
Ndonèse ky studím èshtè í rí dhe duket se mjekèt mund tè kenè gjetur njè kurè kancerí, ata e dínè se èshtè shumè herèt pèr ta deklaruar kètè njè ílaç mrekullíbèrès.
“Megjíthèse rezultatet e studímít tonè janè premtuese, veçanèrísht duke pasur parasysh se 12 pacíentè tè njèpasnjèshèm patèn njè pèrgjígje tè plotè klíníke, studímí èshtè í vogèl dhe pèrfaqèson pèrvojèn e njè ínstítucíoní tè vetèm”janè shprehur mjekèt qè morèn pjesè nè studím.
Dr. Hanna K. Sanoff e Qendrès Gjíthèpèrfshírèse tè Kancerít Líneberger tè Uníversítetít tè Karolínès sè Veríut, tha se rezultatet íshín ‘tè vogla por bíndèse’. / daílymaíl.